Starý web na Joomle ohrozila chyba PHP. O pár dní později běží nový, napsaný na míru v .NET, bez cookie lišty a s administrací, do které teď umí sáhnout i umělá inteligence.
Všechno začalo nenápadně: chybou PHP, která vyžadovala urychlenou aktualizaci PHP a tedy i stávajícího redakčního systému tohoto webu. Kdo někdy aktualizoval starší Joomlu i se šablonou a rozšířeními, tuší, že „rychlá oprava“ bývá na dlouho.
Oprava, nebo nový web?
Web běžel na Joomle 3 od roku 2013. Přechod na novou verzi by znamenal řešit šablonu, rozšíření i kompatibilitu, a nakonec by to bylo skoro složitější než napsat web nový. Takže jakožto vývojář v .NET, jehož web stejně už delší dobu volal po novém vzhledu, rozhodnutí bylo jednoduché.
Takže 23. 10. 2026 v jednu ráno jsem místo oprav otevřel chat s AI a začali jsme plánovat: co na starém webu je, co se nesmí ztratit, na čem nový web postavíme a jak bude vypadat.
Nejdřív zachránit obsah
Prvním krokem byl export úplně všeho z databáze Joomly: články, projekty, série videí, 87 publikací, obrázky, štítky i počty zobrazení (přes 671 tisíc, které se teď počítají dál). Hned vznikla i mapa 284 přesměrování, aby žádný starý odkaz z Googlu, z prezentací nebo z cizích webů neskončil na chybové stránce.
Od té chvíle už se nic nemohlo ztratit – a mohlo se začít stavět.
Několik návrhů, jeden zápisník
Na vzhled vzniklo několik návrhů. Vyhrál čistý technický směr: hodně bílého místa, tenké linky a popisky ve stylu komentářů v kódu. Web má světlý i tmavý režim (podle systému, nebo podle vaší volby) a hlavně žádnou cookie lištu, protože žádné cookies návštěvníkům nedává. Videa z YouTube, příspěvky z X i interaktivní mapy se zobrazují jako lokální náhled a k cizím službám se připojí až po kliknutí.
Druhý den na ostré doméně
Základ (ASP.NET Core na .NET 10, databáze SQLite, import obsahu a přesměrování) byl hotový tak rychle, že nový web druhý den nahradil starý přímo na doméně. Pak přišla na řadu administrace, která rostla podle toho, co jsem zrovna potřeboval: editor článků s vizuálním režimem i režimem kódu (HTML i Markdown), štítky a kategorie, menu, úložiště souborů s ořezem a otáčením obrázků, propojování souvisejícího obsahu, log nenalezených stránek a nakonec zálohy s návodem k obnově.
Kód psal Claude Code, já zadával, kontroloval, rozhodoval a jen mírně ručně dolaďoval. Každý krok končil sestavením, testy a mou kontrolou změn, teprve potom šel do gitu. Za pět dní (i s dvoudenní dovolenou) z toho bylo 28 commitů a přes 240 automatických testů.
AI jako kolega i jako uživatel webu
Poslední kousek je možná nejzajímavější. Web má rozhraní MCP, přes které se k němu může připojit AI asistent a obsah číst nebo upravovat. Má ale jen taková práva, jaká mu zrovna dám, každá jeho akce se zapisuje a před každou úpravou se uloží předchozí verze.
Hned první den jsem to vyzkoušel naostro: AI prošla všechny články a navrhla ikony těm, které neměly obrázek, doplnila chybějící štítky u zhruba stovky položek a propojila související obsah. Třeba projekt Univerzálního testovacího prostředí s publikacemi o něm. Já jen schvaloval. A jako koncept připravila i základ této novinky a stránky projektu.
Podrobnosti o tom, co web umí a na čem běží, najdete na stránce projektu Osobní web petrvobornik.cz.
Co dál
Teď přijde to hlavní: obsah. Doposud nezmíněné projekty, více článků a novinek do blogu, videa, které na starém webu chyběla atd. Mrkněte sem občas, přidejte si web do RSS čtečky, nebo mě sledujte na soc. sítích, ať o nic nepřijdete. A kdybyste narazili na odkaz, který nefunguje, dejte mi prosím vědět přes kontakt.
