Jak to funguje uvnitř
Na první pohled je to editor s pár panely. Pod kapotou jde o čtyři různá běhová prostředí schované za jedním rozhraním, aby uživatelské rozhraní nemuselo vědět, s jakým jazykem pracuje.
- Celá aplikace je .NET 10 v prohlížeči (Blazor WebAssembly). Server posílá jen statické soubory, žádný kód žáka nespouští.
- C#: překladač Roslyn běží přímo v prohlížeči. Program žáka se před překladem přepíše: před každý příkaz se vloží krok, který předá řízení prostředí a pošle mu hodnoty proměnných. Program přitom zůstává opravdovým zkompilovaným C#, s přesnými čísly řádků i u běhových chyb.
- Python a JavaScript běží ve vlastním vlákně (Web Worker). Pozastavit ho, poslat mu upravenou hodnotu nebo se zeptat na rozbalený objekt jde přes sdílenou paměť, takže krokování nezdržuje stránku a nekonečný cyklus jde vždy přerušit.
- Pseudokód má vlastní lexer, parser a interpret napsaný od nuly podle specifikace původního jazyka.
- Vše se stahuje, až když je potřeba: překladač C# na pozadí po otevření stránky, Python až při prvním spuštění programu v Pythonu.
- Přes 2 300 automatických testů (xUnit) včetně „zlatých“ testů s ukázkovými algoritmy a cvičeními z původní učebnice.
DevPad vzniká od září 2026 s AI (Claude Code): já vedu projekt, rozhoduju o podobě a testuju, kód píše AI po malých krocích podle roadmapy, každý krok s testy a mou kontrolou před commitem. Za sedm týdnů tak vzniklo přes čtyřicet verzí.
